Z historie přípravy dálnice D3

A. Obecné informace:

B. Výběr trasy ve Středočeském kraji:

Dálnice D3 je připravována mnoho let, od roku 1970 probíhají studijní práce se snahou stabilizovat trasu v území. Zvýšený tlak na ochranu životního prostředí od počátku 90. let vedl k novému prověření celého území mezi Vltavou na západě a dálnicí D1 a silnicí I/3 na východě metodikou tzv. krajinářského vyhodnocení. Přehled všech zvažovaných variant je znázorněn v příloze pod čánkem.

Varianty při zpracování ÚP VÚC
Koncept ÚP VÚC okresu Benešov byl dokončen v říjnu roku 2000. Na veřejném projednání konceptu dne 28.8.2001 byly ze strany MŽP jako dotčeného orgánu státní správy uplatněny dvě nové studie, ověřující možnosti dalších způsobů řešení kapacitního silničního spojení v koridoru Praha – Tábor – České Budějovice, jež reprezentují v zásadě i ostatní dříve prověřované varianty co do vlivů na životní prostředí:

• „Prověření možnosti rekonstrukce silnice I/3 v úseku Mirošovice – Mezno na kapacitní čtyřpruhovou komunikaci rychlostního charakteru“ (pořizovatel MŽP, zpracovatelé Ing. Lumír Zenkl – ZESA ČB a RNDr. Vojtěch Vyhnálek – EIA SERVIS s.r.o. ČB; 07/2001)
• „Studii alternativního řešení k dálnici D3 v úseku Praha – Chotoviny“ (pořizovatel Občanské sdružení „Krajina 2000“, zpracovatel Jaroslav Míka, Atelier PROMIKA; 08/2001).

Na základě následných jednání ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a Pražského regionu, konaných dne 25. 9. 2001 a 22. 10. 2001 na MŽP, byl pořizovatelem přijat požadavek MŽP na zahrnutí obou dodatečně zpracovaných studií do konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a ÚP VÚC Pražského regionu. Zároveň MŽP potvrdilo, že do procesu stabilizace koridoru již nevnese žádné další varianty. Tento závěr MŽP potvrdilo ve svém stanovisku ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov (č.j. 2439b/OPVŽP/01AM ze dne 27. 9. 2001) a ÚP VÚC Pražského
regionu (čj. 710b/OPVŽP/02MS ze dne 27.05. 2002).
Od 1. 1. 2001 přešla pořizovatelská a schvalovací funkce pro územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC) na kraje. Na podkladě těchto skutečností rozhodl Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje posoudit požadované varianty dálnice D3 v rámci 2. verze konceptu ÚP VÚC okresu Benešov s tím, že posouzení vlivů na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb. bude zpracováno v celém rozsahu sledovaných variant na území Středočeského kraje, tzn. společné i pro řešené území ÚP VÚC Pražského regionu. Proces posuzování vlivů rozvojových koncepcí se v době zpracování SEA řídil zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
Projednání SEA dokumentace předcházelo posouzení výše uvedených studií, prověřujících alternativní řešení vedení dálnice D3, zpracovaných po dokončení konceptu ÚP VÚC
Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov. Na podkladě stanovisek MŽP ke konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a ke konceptu ÚP VÚC okr. Benešov (viz výše) byly pro posouzení vybrány tyto varianty:

• „stabilizovaná“ - koridor D3 dle dlouhodobé přípravy ŘSD ČR a dle konceptů ÚP VÚC Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov;
• „Zenkl-Vyhnálek“ - dle studie Ing. Zenkla a RNDr. Vyhnálka včetně dílčích subvariant „Drachkovské“ a „Chvojenské“ v úseku Benešov - Bystřice a západní a východní u Miličína;
• „Promika“ - dle studie Atelieru Promika včetně dílčích subvariant Říčanské spojky, obchvatu Benešova a úseku Olbramovice - Miličín;
• „nulová“ - stávající dvoupruhová silnice I/3 s pouze s dílčí sledovanou přestavbou (tj. neúplné MÚK v úseku Mirošovice – Benešov na úplné, rozšíření silnice v prostoru Benešova na kategorii S 11,5, obchvat Olbramovic v kategorii S 11,5).

V Posouzení byly varianty vyhodnoceny s výsledným pořadím jednotlivých posuzovaných variantních koridorů z hlediska vlivů na složky životního prostředí od nejvhodnější po nejméně vhodnou:

1. "nulová"
2. "stabilizovaná"
3. "Zenkl-Vyhnálek"
4. "Promika".

Komentář k výsledkům posouzení:
Varianta stabilizovaná představuje nejlepší řešení ve vztahu k ochraně obyvatelstva a obytné zástavby před negativními vlivy dopravy (imisní zátěž ovzduší, hluková zátěž) a to jak z hlediska vlastního vedení koridoru, tak z hlediska snížení dopravní (a tedy i hlukové a emisní) zátěže na navazující silniční síti. Jako nejšetrnější je klasifikována též z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody a ochrany kulturně historických hodnot území. Vedení koridoru ve zcela nové stopě má za následek relativně největší dopady na zájmy ochrany přírody a krajiny. S výjimkou ovlivnění krajinného rázu a zásahu do lesních porostů však nejsou tyto vlivy hodnoceny jako závažné. Problémovým úsekem této varianty je průchod krajinářsky hodnotným a rekreačně silně využívaným územím západně od Jílového u Prahy se zásahem do chatové zástavby v prostoru Kamenná Vrata a Luka p. Medníkem. Řešit je třeba také průchod výhradním ložiskem cihlářské suroviny Dolní Jirčany.
Varianta Zenkl-Vyhnálek (v drachkovské subvariantě) je v úvodním úseku shodná s variantou stabilizovanou a v rámci VÚC Pražský region přebírá její environmentální klady i zápory. Horší hodnocení z hlediska vlivů na obyvatelstvo podél trasy dálnice v této variantě (především v okrese Benešov) vyplývá z toho, že v jižní části okresu vrací dopravní zátěž do hustě osídleného koridoru stávající silnice I/3. Příznivější morfologické poměry, tunelové řešení a částečné využití stávající silnice I/3 umožňují do určité míry snížit zásahy do lesních porostů. Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, horninového prostředí a ochrany památek jsou vlivy této varianty víceméně srovnatelné s variantou Stabilizovanou. Za problematické lze považovat především řešení jižní části trasy s tunelovým úsekem (ovlivnění podzemních vod) a navazujícím obchvatem Miličína procházejícím navrženým přírodním parkem Česká Sibiř.
Varianta Promika je celkově klasifikována jako nejhorší a to i přes příznivý výsledek hodnocení vlivů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Relativně nejmenší zásah do přírodních nebo přírodě blízkých území je dán snahou o maximální využití stávajícího silně urbanizovaného koridoru silnice I/3. Jako zcela nevyhovující je tato varianta klasifikována z hlediska ochrany obyvatelstva před hlukem a emisemi z dopravy. V případě důsledků pro stav životního prostředí některých sídel na navazující silniční síti lze její případnou realizaci považovat za kontraproduktivní. Negativní dopady na rekreační funkci obcí podél tzv. Říčanské spojky je srovnatelný s dopady stabilizované varianty na rekreační funkci Jílovska. Jako nejhorší je varianta klasifikována také z hlediska ochrany vodních zdrojů (ochranná pásma II. stupně) a ochrany kulturních hodnot území (konopišťskýo areál). Varianta „Promika“ v předložené podobě nesplňuje podmínky zadání, neboť použité návrhové prvky neodpovídají požadavkům normy ČSN 73 6101. Pokud by tato varianta měla být prosazována jako reálná, bylo by nezbytné v podrobnější dokumentaci návrh zásadně přehodnotit, upravit a prokázat jeho soulad s požadavky norem.
Varianta nulová jako referenční; zjištěné výsledky dokladují zcela nevyhovující současný stav dopravní zátěže jižní části Pražského regionu a části území okresu Benešov podél silnice I/3.
Důsledkem této situace je výrazně nejhorší hodnocení této varianty z hlediska vlivů na obyvatelstvo (imise, hluková zátěž). Navržené úpravy trasy v této variantě (přestavba křižovatek, rozšíření v prostoru Benešova, východní obchvat Olbramovic) jsou z tohoto pohledu jen dílčím řešením. Nejlepší hodnocení z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí je dáno skutečností, že tato varianta není s výjimkou výše zmíněných záměrů spojena žádnými dalšími stavebními aktivitami.

V závěru posouzení je konstatováno, že „z hlediska vlivů na životní prostředí je jako relativně nejpřijatelnější hodnocena varianta stabilizovaná se západním obchvatem obce Libeř“, že „na
podkladě analýzy dopravně-technických a dopravně-inženýrských aspektů jsou varianty Stabilizovaná a Zenkl-Vyhnálek (v Drachkovské subvariantě) považovány za víceméně rovnocenné“ a že „z hlediska vytvoření podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj dotčeného území Pražského regionu má varianta Stabilizovaná (resp. Zenkl - Vyhnálek, vedená ve shodné stopě) zásadní význam pro oblast Dolního Posázaví (Jílovsko), jehož nevyhovující dopravní vazby na hlavní město Prahu jsou limitem dalšího rozvoje obytné, výrobní a především rekreační funkce. V dalším pokračování na území okresu Benešov představuje varianta Stabilizovaná příležitost rozvoje pro mikroregiony v jeho západní části a v přilehlé části okresu Příbram (Neveklovsko, Sedlecko, Sedlčansko)“.

Projednání této dokumentace proběhlo v listopadu 2003. Ve věci rozporu mezi MŽP ČR (prosazujícím var. Zenkl – Vyhnálek) a Krajským úřadem Středočeského kraje (prosazujícím var. stabilizovanou) rozhodla Vláda ČR na svém zasedání dne 14.12. 2005 o výběru koridoru pro dálnici D3 ve variantě stabilizované (usnesením č. 1643/2005). Na území Pražského regionu musí být navrhována navazující trasa koridoru dálnice D3 rovněž ve variantě stabilizované. Další varianty posuzované konceptem nebudou v návrhu sledovány. Na podkladě tohoto usnesení dopracoval Krajský úřad Středočeského kraje návrhy územních plánů VÚC Pražského regionu a Benešovska s variantou stabilizovanou. Oba územní plány byly schváleny Zastupitelstvem Středočeského kraje na jednání dne 18.12.2006. Závazné části ÚP VÚC, v nichž je koridor takto navrhované dálnice zahrnut jako veřejně prospěšná stavba, byly vyhlášeny pro Pražský region vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 a pro okres Benešov vyhláškou č. 5/2006.

Na základě schválených ÚP VÚC Pražský region a Benešovsko zadalo ŘSD ČR v první polovině roku 2007 zpracování Oznámení záměru stavby dálnice D3 pro proces EIA podle zákona č.100/2001 Sb. MŽP následně zahájilo zjišťovací řízení, z jehož „Závěrů„ vyplynul požadavek na prověření variantního řešení dálnice D3 v koridoru stávající silnice I/3 (cit.:„je nutné prověřit a v dokumentaci zohlednit taková variantní trasování komunikace, vč. místních subvariant, jejichž předpokládaný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví bude respektovat přírodní hodnoty v dotčeném území a současně bude mít minimální vliv na trvale obydlené a rekreační oblasti dotčené realizací záměru„).

V podstatě souběžně bylo vydáno usnesení vlády České republiky č. 1064 ze dne 19.9.2007, požadující vytvoření skupiny odborníků, která by se měla zabývat vyhodnocením variant řešení výstavby dálnice D3 ve Středočeském kraji. (cit.:„vláda ukládá ministru dopravy ve spolupráci místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí jmenovat skupinu odborníků, která vyhodnotí variantní řešení výstavby dálnice D3 ve Středočeském kraji„).Ve vazbě na toto usnesení byla pod přímým vedení odborníků MŽP zpracována studie optimalizace vedení varianty Promika s několika podvariantami. Pro potřebu skupiny odborníků byla zpracována Komparativní studie doplněná dalšími studiemi a vyjádřeními.

varianty D3 posuzované v rámci pořizování ÚP VÚC Pražský region a Benešovsko

varianty vedení trasy D3 - historie